Aktuality‎ > ‎

Všechny zprávy


Demolice bývalých chlévů začíná

přidáno: 31. 8. 2017 12:53, autor: Josef Cacek

   
    Na jaře loňského roku - 2016 byla uzavřena výměnná smlouva mezi farností České Heřmanice a Obcí. Smlouva se týkala především pozemků v našem katastrálním území. Důvodem směny byl zájem obce vlastnit pozemkové a stavební parcely v centru Českých Heřmanic, farnost upřednostnila vlastnictví orné půdy před finančním vyrovnáním. Součástí výměny byl převod katolického hřbitova a budovy fary do vlastnictví obce. Farnost si ponechala zchátralou hospodářskou budovu a část farního dvora. 
    Neudržovaná, značně zchátralá stavba bývalých chlévů a stodoly  byla určena k demolici. Ta byla zahájena začátkem července 2017. Během prázdnin se podařilo s pomocí dvou odvážných mladíků sundat střešní krytinu (eternit a šindel), firma pana Prachaře rozebrala a odvezla střešní vazbu a Gapa nám "uložila" na podlahu klenby jednotlivých místností. Nic z toho by se neobešlo bez obětavých farních brigádníků, kteří odklízeli, ukládali a odváželi nejrůznější materiály, čistili cihly, hledali a nacházeli nové sklady, staré likvidovali a diskutovali o finální podobě zázemí potřebného pro farnost. Ke konci prázdnin je očištěno dva tisíce cihel a začíná demolice kamenných zdí. 

Cyklopouť 2017

přidáno: 18. 6. 2017 12:59, autor: Josef Cacek

 
      
 Poutníci od svatého Jakuba Staršího již po sedmé vyjeli na svých bicyklech v druhé polovině května na poutní putování. Ústřední myšlenkou letošní pouti byla ŽIVÁ VODA.
Voda jako podmínka biologického života, voda očišťující a uzdravující, voda v nejrůznějších událostech a symbolech Bible. Celá pouť byla také vedena kolem vody. A to ne ledajaké. V neděli 21.5. se přepravilo 9 poutníků částečně autem, částečně vlakem do německého Pasova, kde byl začátek 440 kilometrů dlouhého putování podél Dunaje, skrz celé Rakousko až do slovenské metropole - do Bratislavy. 
    Pasov nebyl vybrán náhodně k započetí pouti. Z Pasova přišla do českých zemí - lépe na Velkou Moravu, první křesťanská mise ještě několik desetiletí před příchodem slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Ve městě, kde svatý Bonifác založil biskupství už roku 739 jsme navštívili monumentální Dóm sv. Štěpána, nahlédli na klášterní kostel s hrobkou bl. Gisely, prohlédli si historický střed města a kochali se soutokem tří velkých řek Dunaje, Ilz a Inn. Následující den nás vezla kola podél toku Dunaje směrem na Linz. Cestou jsme navštívili  jediný trapistický klášter Rakouska v Engelhartzell.  Na březích veletoku jsme nasbírali na památku pár mušliček a surové polodrahokamy jaspis či chalcedon. Ubytovali jsme se stylově, jak se na poutníky patří, v penzionu svatého Mikuláše v nejzajímavější části toku Dunaje - Schlogen. V úterý jsme dojeli stabilně krásnou přírodou do Lince. Podvečerní hlavní město Horních Rakous nám nabídlo romantickou exkurzi po historické části s největším kostelem Rakouska novogotickým Neuer Dómem  pro 20 tisíc lidí, jezuitský kostel, protestantský kostel a také ubytování v centru města. Středa byla ponurá počasím i naši první zastávkou. V Mauthausenu jsme s pokorou a vděčností vzpomněli na desítky tisíc statečných vězňů ze všech konců Evropy, kteří koncentračním táborem prošli anebo tu byli umučeni. Odpoledne jsme dojeli k cíli této etapy do krásného městečka Grein. Čtvrtek už byl opět slunný a projížděli jsme jednou z nejhezčích krajin Dolních Rakous - údolím Wachau. Střídající se vinice a ovocné sady v širokém údolí Dunaje, s břehy lemovanými romantickými obcemi navodily na chvilku představu Edenu. Stále bylo za co děkovat. Konečná zastávka toho dne v Melku byla završením krásného dne. Téměř tisíc let starý benediktinský klášter, byl po mnoho století centrem kultury, vědy a umění celé země. Původně románský, po požáru gotický a v 18. století barokně přestavěný komplex kláštera má i v současnosti každodenně otevřeny brány pro věřící i nevěřící návštěvníky. Návštěva klášterního kostela v době večerních nešpor zanechala nezapomenutelný dojem, stejně jako nahlédnutí do zahrad nebo vyhlídka z návrší na večerní vrcholky Alp. Páteční pouť nabídla více času k přemýšlení a končila v Zwentendorfu. Odtud byl už jen kousek do Vídně, kterou jsme si užili v sobotu. Po prohlídce Schonbrunnu jsme poděkovali za týdenní cyklopouť ve Svatoštěpánském dómu.  Večerní procházka centrem metropole byla i rozloučením s přívětivým Rakouskem. V neděli ráno jsme už spěchali do další metropole - slovenské, do Bratislavy, odkud nás už odvezl rychlík domů. 
    Zda se podařilo ochutnat na pouti Živou vodu nebo ji alespoň načerpat do našich "starých měchů" ukáže každému jednotlivě až čas. Snaha všech poutníků na kolech i těch doma byla. jc
    

    

Velikonoce 2017

přidáno: 19. 4. 2017 9:54, autor: Josef Cacek

    Šest týdnů doby postní bylo časem, který nejen liturgickým obdobím, ale i počasím, či světovým děním vybízel k zamyšlení, postu a důvěře ve vyšší hodnoty. Celosvětový Den pro Pána, nabídka duchovních setkání, společná příprava Velikonoc vytvořily předpoklad pro hezké prožití Největších křesťanských svátků.
    Podobně jako v posledních letech byly obřady u sv. Jakuba v Č. Heřmanicích na Zelený čtvrtek a Hod Boží Velikonoční. V pondělí ještě ve filiálních Vračovicích. Stalo se už téměř tradicí, že po obřadech Zeleného čtvrtku se farnost sejde ke společné "večeři". Po vzoru starozákonních Izraelitů je podáván pečený beránek - bezvadný, chléb a červené víno. Jelikož nemáme faru ani jinou společenskou místnost, schází se farnost pod kruchtou vzadu v kostele. Díky chladu jsou farníci podobně jako staří Izraelité přepásáni ( oděni). Letos se ale nejedlo ve spěchu ( jako v Egyptě ), ale společenství  starších i mladších zahájilo Velikonoce klidně a soudržně. K páteční a sobotní bohoslužbě byli farníci pozváni do Sloupnice, event. jiných okolních farností. Hod Boží Velikonoční se slavil v neděli dopoledne opět u sv. Jakuba. Byly při něm požehnány velikonoční pokrmy a všem přítomným uděleno radostné požehnání. Aleluja!

Adopce na dálku a Tříkrálová sbírka

přidáno: 24. 1. 2017 9:07, autor: Josef Cacek   [ Aktualizováno 24. 1. 2017 9:18 uživatelem Josef Cacek ]

    Půlnoční oslava narození Božího Syna přivedla ke svatému Jakubovi plný kostel lidí. Příchozí byli vítáni troubením koled z věže kostela bratry Mackovými, při mši zaznělo několik rytmických vánočních písní s kytarou klávesami a basou a tradičně proběhla sbírka na naši adoptivní Indku- Merylin Princi. Mši sv. sloužil otec Tomáš z Ústí nad Orlicí, který odhalením jesliček otevřel dobu vánoční všem generacím.
    V prvním víkendu nového roku za třeskutého mrazu (pod -20st.C) vyšli koledníci se zpěvem, hraním a přáním do domů a bytů našich obcí. Pro potřebné vybrali do zapečetěných pokladniček v Heřmanicích a Tisové celkem 35.607,- Kč. Nikdo z dětí neonemocněl a hřejivý pocit z pomoci druhým bude je jistě provázet mnoho let.

"Kubíčkovy roráty"

přidáno: 13. 12. 2016 13:04, autor: Josef Cacek

    Už třicet roků nemá svatojakubská farnost sídelního kněze. Zvykání si na větší samostatnost nebylo vždy lehké, ale nutilo a stále nutí farníky více se starat, hledat cesty, otevřeně komunikovat a trvale si připomínat slova vzácného kněze P. Ladislava Kubíčka, že "Vše co prožíváme je ve Vyšší režii, jen musíme s Režisérem spolupracovat". 
    Drobným střípkem této spolupráce snad je ranní setkávání v ještě setmělém kostele s rozsvícenými svícemi na adventním věnci. Zpěv Rorate coeli...( rosu dejte nebesa ) i přes neškolené hlasy je jedinečnou formou očekávání příchodu Vánoc. Krátká zamyšlení papeže Františka, Matky Terezy a dalších z brněnského Průvodce adventem nabízejí pak radostnější vykročení do běžného dne. 
P.S.Titulek Kubíčkovy roráty jsou odvozeny od patrona kostela ( zmíněný zavražděný kněz nám je ale také velmi blízký) . jc

Ohlédnutí za rokem milosrdenství u sv. Jakuba

přidáno: 19. 11. 2016 1:19, autor: Josef Cacek

    Vděk za papeže Františka spolu s radostí a upřimnou přirozenou úctou k němu se nezmenšil ani v končícím Roce milosrdenství v naší venkovské farnosti, stejně jako v celé církvi. Užitek pro farnost, obec či společnost není změřitelný, viditelný či jinak uchopitelný. Přesto cítíme, že je reálný. 
    Farnost žila celý rok svým obvyklým životem. K adventu už tradičně patřily dvakrát týdně ráno "laické roráty" s krátkými zamyšleními osobností víry. Vánoce svoji štědrost projevily finančním darem královehradecké charitě  pro Merylin Princy - na dálku adoptovanou malou dívku z Indie umožňující ji základní vzdělání. Tříkrálová sbírka společná s naší a tisovskou obcí umožnila podporu potřebných v nejbližším okolí. Největší křesťanské svátky jsme na Zelený čtvrtek zahájili s P. Vítem bohoslužbou, po které následovala společná "večeře" - ( pečený beránek s červeným vínem ) na památku Poslední večeře Ježíše a apoštolů. Velký pátek a bílou sobotu jsme slavili společně se "sloupeňáky". Tisovští farníci se scházeli v krásném měsíci máji v obecní kapli na májových a koncem měsíce jsme ke svatému Jakubovi Většímu pozvali spoluobčany na Noc kostelů s programem pro děti i dospělé.  První týden června svatojakubští poutníci vyjeli na svých bicyklech na pouť " od svaté brány v Králíkách ke sváté bráně ve slovenském Šaštíně". Deset poutníků poznávalo krásy Moravy od pramene stejnojmenné řeky až k Rakousko-Slovenským hranicím. Odtud to byl už jen kousek k Bazilice Sedmibolestné Panny Marie - patronce Slovenska. V červnu také obec oslavila výročí 790 let od první písemné zmínky, spolu s navrácením titulu "Městys
České Heřmanice." Součástí oslav byla děkovná bohoslužba  sloužená P. Bernardem. Děkovalo se i při poutní slavnosti za ochranu celé farnosti svatému Jakubovi a druhou neděli v říjnu při  posvícení ( posvěcení kostela) společně za letošní úrodu. 
    Farnost v tomto roce zásadním způsobem změnila svoji majetkovou vlastnickou strukturu. Po třech desetiletích, kdy farní budova zela prázdnotou a byla fyzicky zdevastována pětiletým pobytem společenstvím Emauzy bylo rozhodnuto přistoupit na nabídku obce České Heřmanice - vyměnit farní zahradu za ornou půdu. Budova fary se zahradou byla společně s katolickým hřbitovem převedena do majetku Městyse České Heřmanice a farnost pronajala směněné zemědělské a lesní pozemky hospodářským subjektům. Stínem na celé transakci bylo přání diecézních představených, aby všechna jednání proběhla bez účasti farníků, kteří byli o změnách informováni pouze ze strany obecního úřadu. Farnosti zůstala ve vlastnictví hospodářská budova fary, která je výhledově určena k demolici. 
    Nekončící, mnohaletý boj svádí farnost i obec se svobodně žijícími holuby. Ti i přes radikální zákaz stále okupují věž kostela a škodí historické budově zevně i uvnitř. 
    S finanční podporou Pardubického kraje a obce se letos podařilo restaurovat starý obraz Svatotomské (Černé) Madony v ateliéru akademických malířů manželů Bergrových. Nyní je ozdobou barokního interiéru  našeho chrámu.
       Společné úsilí farnosti a příslušných obcí nejen o stavby, ale i vztahy je trvalým přáním do dalších dní. jc

Poutní putování v roce Milosrdenství

přidáno: 16. 6. 2016 10:36, autor: Josef Cacek   [ aktualizováno 18. 6. 2017 13:21 ]

    Svatý otec František každý den inspiruje blízké i vzdálené novými, přirozenými a laskavými pohledy na svět, církev, život, rodinu... Také se rádi necháváme povzbudit, probudit a je-li třeba postrčit. Dobrým časem k přemýšlení o životě jsou poutě. Ty naše cyklistické jsou dostatečně dlouhé - týdenní, přiměřeně namáhavé - při šlapání do pedálů je možné ještě přemýšlet a také osobní ve společenství - na kole jedu sám, odpočinek trávíme společně.

    Tu letošní jsme zvolili mariánskou, od Brány milosrdenství k Bráně milosrdenství. Konkrétně ze svatojakubské farnosti Českých Heřmanic na Horu Matky Boží v Králíkách (první - vstupní Brána), napříč Moravou do slovenského Šaštína k Panně Marii Sedmibolestné (druhá - cílová Brána). Čas pouti byl obvyklý - poslední májový týden, dopravní prostředek tradiční - bicykl se závěsnou taškou s veškerými potřebami na týden, poutníci zralého věku v počtu 9-11. Celá farnost v duchu putovala s námi a každý den v 18 hodin se na dálku spojila v myšlence na daný den ( na mládež, na nemocné a seniory, na představitele obcí, na rodiny...). 
    Vyjížděli jsme za doprovodu zvonů v neděli ráno a se zastávkou ve Sloupnici na bohoslužbě jsme zdolávali převýšení do Letohradu, Mladkova a Králík. Pěšky jsme po odložení kol v ubytovně na náměstí vyběhli ( spíše se vyplazili) na Horu Matky Boží. Pondělní ráno bylo chladné ale bez deště. Údolím přes Červenou Vodu, pod Suchým vrchem a Bukovou horou jsme rozkvetlými pastvinami dojeli do Štítů. Laskavá hostinská u Černé kočky otevřela i přes zavírací den a my se občerstveni vydali dále po řece do Zábřehu. Podél řeky Moravy jsme projížděli krásnou chráněnou krajinou Litovelského Pomoraví. Hanácké Benátky (Litovel) nás nadchla sedmi rameny moravského "veletoku", historickým mostem i kostelem sv. Marka. Následující ráno jsme vyjeli opět podél Moravy se zastávkou v Olomouci a Tovačově do Kroměříže. Navigace fungovala téměř bezchybně a hanáckou metropoli jsme zvládli projet bez újmy. Bezpočet vodního ptactva na tovačovských rybnících nebo barokní skvost - kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou nutil poutníky k zastávkám a fotografování. Prosluněná Kroměříž potěšila nádherou Květné a Zámecké zahrady i architektonickou precizností města. Přespali jsme mezi studenty Hotelové školy. Středa nám nachystala pohodovou cestu podél Baťova kanálu, prohlídku plavebních komor, nahlédnutí na stará letadla v Kunovicích a hlavně "horskou" prémii ke svatému Antonínkovi - na poutní centrum Slovácka.  Nocovali jsme v útulném, vinařskými produkty dobře zásobeném, penzionu v Blatnici pod Svatým Antonínkem. V tomto vinném kraji se příliš nedařilo zachovat poutnickou střídmost v jídle a pití. Přes Strážnici a Hodonín jsme ve čtvrtek dojeli do Mikulčic zavzpomínat na bratry Soluňské a podél slovenské hranice až do Lanžhotu. Zde jsme spali ryze poutnicky - ve stavebních buňkách s dlouhodobě ubytovanými bezdomovci. Páteční cesta Slovenskem přes Kúty do Šaštína byla ze všech nejkratší. K Panně Marii Sedmibolestné - patronce Slovenska jsme dojeli po poledni. Chvilku po nás přijela vlakem desátá poutnice, která s námi oslavila končící putování mezi branami milosrdenství. Bazilika i klášter spolu s bratry saleziány nás přijali vskutku bratrsky. Ubytování, výklad, bohoslužba i osobní svoboda byly působivým zakončením naší pouti.  Domů jsme se vraceli v sobotu na kolech do Břeclavi a odtud vlakem do Chocně. Ujeli jsme něco přes 400 km, měli tři defekty, několik odřenin, ale hlavně dobrý pocit z překvapivé tělesné zdatnosti , duševní pohody a duchovního obohacení poutníků i celé farnosti. 

Tříkrálová sbírka

přidáno: 13. 1. 2016 11:40, autor: Josef Cacek   [ aktualizováno 13. 1. 2016 12:06 ]

           Jako v předchozích letech chodili druhý lednový víkend po Českých Heřmanicích, Tisové, Chotěšinách Netřebech a Borové skupinky malých "Tří králů".Už samo zpívání, přání a označení veřejí jednotlivých stavení přinášelo radost do duše obyvatel, mnohdy úsměv a snad vždycky ochotu být nápomocen těm, kteří nemají to štěstí patřit do rodinných společenství, nezaměstnaným nebo nemocným či opuštěným. Letošní výtěžek sbírky je určen především na domácí hospicovou péči, charitní ošetřovatelskou službu, sociální služby rodinám s dětmi či občanské poradny.  A přestože škarohlídi předpovídali neochotu podpořit potřebné ( strach z imigrace ), opak byl v Českých Heřmanicích a Tisové pravdou. Sečteno a podtrženo: 
Tisová :                          20.828,- Kč
Netřeby :                          1.130,- Kč
Chotěšiny :                       3.780,- Kč
Č.Heřmanice + Borová : 15.119,- Kč
CELKEM:                        40.857,-Kč
    Proto všem, kteří projevili solidaritu, ochotu pomáhat a laskavé srdce patří velký dík od obdarovaný, od dětí (Tří králů), i organizátorů sbírky s přáním, aby v tomto roce potkávali jen samé laskavé spoluobčany a uměli se radovat z každého nového dne a každé drobné maličkosti. 
                                                

ŘÍM 2015

přidáno: 23. 11. 2015 7:32, autor: Josef Cacek

    
Každé lidské poutní putování má nějaký smysl a cíl. Nejčastěji to bývá prosba, děkování, poznání, v minulých stoletích byly časté kající poutě. Několik farníků od sv. Jakuba se letos rozhodlo pro pouť děkovnou za prožitá jubilea. Někteří se dožívají významných kulatých výročí svým věkem, někteří prožívají kulatiny společného manželského života, též zakulacené výročí svatořečení  křestního patrona.
     Cílem pouti byl vybrán ŘÍM - centrum křesťanů celého světa, místo kde právě  probíhá Synoda o rodině, sídlo laskavého papeže Františka i jeho svatých předchůdců, které poutníci ve svém životě poznali, také místo s nevýslovným duchovním a kulturním nábojem. Termín 24.-28.10.byl vybrán pro příznivé klima v této roční době, přispěl i státní svátek ČR s volným dnem  a též nižší počet turistů. Přípravy započaly už v jarních měsících včasným zajištěním dopravy a ubytování. Poslední měsíc pře odletem jsme společně připravovali program, kontakty a praktické věci na pouť. Cesta do Prahy vlakem, stejně jako do Říma letadlem proběhla bez komplikací a v sobotu 24.10. odpoledne jsme se ubytovali v relativně levném zařízení, kousek od Lateránské baziliky. Tu jsme ten den v podvečer společně navštívili a v úžasu chvíli spočinuli ve společnosti svatých Petra,Pavla a dalších apoštolů  a svatých, jejichž relikvie tu jsou po staletí uchovávány.
     Hned následující ráno jsme se na nedělní bohoslužbu vydali do druhé z nejvýznamnějších římských bazilik - Santa Maria Maggiore, kde byla roku 867 papežem Hadriánem II. za přítomnosti sv. Cyrila a Metoděje uznána staroslověnština bohoslužebným jazykem. Forum Romanum, památník Victora Emanuela II. nebo Santa Maria in Aracoeli na Kapitolu, Palác senátorů a socha Marca Aurelia byla nezapomenutelná místa nedělního putování po Věčném městě. 
    Pondělí jsme strávili uprostřed Vatikánu. Celý den tisíce návštěvníků proudilo vatikánským náměstím do Svatopetrské baziliky. Některé uchvátila Michelangelova Pieta, jiné architektura chrámu, sochy, mozaiky a oltářní obrazy. Naše  českoheřmanská skupina našla i oltář patrona země České - svatého Václava. Asi každý návštěvník tu ještě pocítí zvláštní atmosféru posvátného prostoru - přesahu naší lidské, pozemské dimenze. Z kopule chrámu jsme díky hezkému počasí mohli shlédnout panorama Vatikánu i Říma. Aby vatikánské krásy byl dostatek, navštívili jsme odpoledne vatikánská muzea a Sixtinskou kapli s dechberoucími Michelangelovými freskami stvoření a posledního soudu. 
    Úterý jsme začali návštěvou čtvrté Římské baziliky - Svatého Pavla za branou, kde byl pod venkovní fontánou uložen pamětní kámen z věže kostela sv. Jakuba v Heřmanicích s popisem původu a roku uložení. Zbylou část dne jsme vyplnili cestou po nejnavštěvovanějších náměstích, kašnách a egyptských obeliscích historického centra Říma. Nejvíce se líbila Berniniho bárka pod Španělskými schody, Fontana di Trevi, Pantheon, Navona a Piazza del Popolo. Sportovce okouzlila večerní prohlídka areálu  olympijského stadionu, poutníka konzumenta pak Campo di Fiori. 
    Rozloučení s Římem v Lateránské bazilice San Giovanni, na místech, kde naše cesta italskou metropolí začala, ukončilo ve středu pouť osmi svatojakubských farníků. 

Adopce na dálku

přidáno: 10. 11. 2015 6:20, autor: Josef Cacek


V březnu roku 2005 se rozhodla svatojakubská farnost Českých Heřmanic na dálku adoptovat sedmiletého Danise Aggimani. Chlapce z jihozápadní Indie, náležejícího do početné skupiny dětí, kterým bez finanční pomoci ze zahraničí by bylo odepřeno základní vzdělání. Jejich život je tím předurčen k  chudobě bez perspektivy trvalého zaměstnání. Díky obětavé práci tamní charity diecéze v Belgaum a královehradecké charity se každoročně podaří zajistit finanční prostředky, umožňující výuku na základní škole. Děje se tak prostřednictvím ADOPCE NA DÁLKU. Adoptivní rodina má potom povinnost každoročně přispět minimálně 5.000,- korunami, pokrývajícími nejnutnější náklady školní docházky. 
V březnu letošního roku byl naší farnosti doručen dopis od adoptovaného Danise. V něm vyslovuje velký dík za devítiletou podporu při studiu a oznamuje, že úspěšně školu ukončil.
Za devět uplynulých let bohužel chudoba v Indii nezmizela. Proto jsme využili možnosti pokračovat v pomoci a podpoře dalšího dítěte, tentokrát devítileté Merline Princy z Bangalore. Doufáme, že naše podpora umožní důstojnější život dalšímu z chudých dětí.

1-10 of 72